Střípky z mého života
Příspěvky
Pozor!Chodím! - podzim 2008
30. 9. 2008
Podzim se jednoznačně vyznačuje chozením. Spíš než chozením "opilým vrávoravým capáním". Dne 20.9. jsem poprvý udělala pár krůčků sama na chalupě v Borový, viděl to jen táta a babi a děda Čurdovic. Nicméně 22.9. jsem to zopakovala i v Žehrovicích, dva až tři krůčky od jednoho člověka k druhýmu. A tak i máma uvěřila. 30.9. chodím. Přejdu obývák, krok za krokem, úplně bez pomoci, bez držení. Vypadám sice jako vrávoravý šašek, zvedám u toho nohy jako čáp, ale jdu. Mám z toho ohromou radost. Ale pevný balanc přeci jen cítím ještě v držení se někoho za ručičku. Ve stejný čas jsem sama vylezla schody po čtyřech do prvního patra.
Září - druhá půlka pobytu ve Španělsku
27. 8. 2008
Na konci léta se se mnou máma do Španělska vrátila, slíbila práci delegátky ještě poslední měsíc. Tentokrát jsme odletěly s babičkou Marií, která se těšila na dovolenou a snad taky trochu na to, že si mě pořádně užije. Na letiště do Brna nás odvezl děda Pavel a už jsme letěly. Já jsem žádný stres ani cestovní horečku neměla, letěla jsem po několikátý a bylo mi to dost jedno.Celou cestu v letadle jsem prospala a sotva jsem tušila kam to zase jedu.
Léto - pobyt v Čechách
15. 8. 2008
Necelý měsíc v srpnu jsem měla možnost strávit v Čechách. Nádherný léto. Od té doby co jsem koncem května z Čech odjížděla jsem udělala obrovský pokrok ve vývoji. Prošmejdím již všechno, všude se po kolenou dostanu, otevřu šuplíky, vyndám z nich obsah, rozeberu nejrůznější předměty, pomocí dálkového ovladače se mi povede i zapnout dvd, televizi. Jsou s tím spojené i první “držkopády”. Vypadla jsem na zahradě po hlavě z vaničky, občas spadnu při pokusech postavit se nebo někam vylézt, narazím hlavou do dveří….aj. Zatím jsem to odnesla vždy jen s malou bouli.
Léto - pobyt u moře ve Španělsku
27. 5. 2008
Koncem května máma odjela pracovat jako delegátka do Španělska, na pobřeží Costa Bravu. No a mě přeci nemůže nechat doma, a tak mně sbalila pár mých věcí, mě a babičku Mirku na hlídání a všichni tři jsme vyjely a odletěly do teplých krajů k moři.
Květen - 9. měsíc
16. 5. 2008
Na 1.května pro mě rodiče připravili poprvý výšlap v novém batůžku - krosničce. Táta nebo máma má na zádech batoh, mě do něj posadí, já se pěkně se shora koukám na svět a na tátovu nebo máminu hlavu a nesu se. Celkem to šlo. První výšlap se konal v údolí Šárka. Přežila jsem rychlé přebalování v buse MHD, trošku kapek (přikryli mě stříškou) i první jarní mírné paprsky. Ozývala jsem se pouze když jsem dostala hlad. Jinak mě to přišla docela sranda a to jsem dávala náležitě najevo.
První zub - 8. měsíc
13. 4. 2008
Největší dubnovou událostí se stal můj první zub. Už dlouhou dobu pořád strkám prsty do pusy, ohmatávám si pusinku, všichni se mi do ní koukají a nic. Taky blbci se všichni koukají dolů. Jenže můj zub není žádná "tuctovka" a neroste jako všem ostatním. Můj se objevil na pravé straně nahoře. A víte kdo ho objevil? Tátův kamarád Libor. Styďte se celá rodina :)
Peklo - pobyt rodiče s dětmi
30. 3. 2008
Koncem března se se mnou máma sama vypravila do "Pekla" - název penzionu v Jizerských horách, kde se organizoval pobyt rodičů s dětmi.Na konci zimy napadlo ještě na poslední chvíli dost sněhu, a tak máma naložila na střechu sáňky a vyjely jsme.
První velikonoce
24. 3. 2008
Táta odjel na velikonoce pryč, a tak já jela s mámou a jejím švýcarským kamarádem, který jí přijel navštívit, k babičce a dědovi do Žehrovic.Velikonoce to byly sněhové, venku se chumelilo o sto šest, nicméně to nebyla překážka k výletům.
Půl roku - 7. měsíc
4. 3. 2008
29.února absolvuji půĺroční prohlídku u paní doktorky. V záznamech jsou mi doplněny tyto míry: váha 6,57 kg, výška 69 cm, obvod hlavy 45 cm, obvod hrudníku 42 cm. K tomu má paní doktorka tendenci úředně zaznamenat: "líná a vyčůraná" (válet sudy jsem nezačala, přebalovací pult jsem jim tam počůrala). Jinak mě shledává naprosto zdravou.
Kurz plavání a první kaše - 6. měsíc
1. 2. 2008
Máma mě na noc dává mlíčko z lahvičky, protože jsem čím dál tím víc rozežranější a v noci jsem jí začala strašně často budit. Skoro každou hodinu až dvě vyžaduji jíst. 28. ledna jsem předvedla bravurní kousek. Lahvičku mlíka jsem si nejen přidržela, ale celou jsem jí chňapla sama do ruky a bez máminýho přidržování úplně sama pila.